close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Čtení (nejen) na víkend 2

29. dubna 2011 v 20:03
..po delší odmlce pokačujeme s vyprávěním o jamboree..
ČTVRTEK 5.8.2010
Ráno, 6:20... Někdo nám leze do stanu a budí Jíťu a Káju. Ty jdou dnes na vodu. První den, kdy budou mimo tábor! No jo, holky si nařídily budík až na 6:30... Nerady, ale přece jen vylézají ze spacáku. Jíťa si neodpustí ranní dávku lehsedů.. Blázen - nestíhá, a přesto se zvedá a lehá... Po chvíli zmizí. Ale jejich vedoucí je neodbytná. Nevšimla si jich a zvenčí na holky pořád volá. A já jí odpovídám, že tu nejsou.. Chvíli je klid. A pak se začne někdo dobývat do našeho stanu. Stojí v předsíni, ale jinak je klid.. Pak otevře naši půlku. Otevřu oči - holek vedoucí, která je opět hledá. Tak ji po několikáté zopakuju, že tu nejsou, že už šly, že teda budou asi na záchodě. Pak už nikdo nepřišel, tak se snad našly...
My vstáváme v sedm, ConCoSong nás uvítá do dalšího dne. A po něm další písničky. Vylézáme ze spacáků. Kolem čtvrtky přišel Zoli, že už je čas na snídani, tak proč se něčím zdržovat? Jdeme jíst. Chleba, paštiky, sýry, marmelády a kyselé okurky. A čaj. Klasika, už si zvykáme.
V osm jsme se sešli na ranním ceremoniálu, kde krom rozdělení do programu bylo sděleno, že po večeři bude sraz ohledně HoHo aktivit. No, už jsme zvědavé, co to bude.
Anči mají na programu práce... Dojedou na místo, kde jim sdělí, že budou pracovat na nějaké zahradě. Holky natíraly plot, kluci přenášeli dřevo, sekali trávu a hrabali. Ale jednu výhodu prací v civilizaci měli - krom bulek s obvyklými přísadami měli k obědu ještě puding, kompot a sušenky! Odpoledne se rozprchli do obchůdku, kde holky objevily časopis s Justinem Bieberem, tak ho musely koupit, už kvůli Domče!
Dostáváme jídlo s sebou na výlet, který nás dnes čeká. Každý má 2 bulky, papriku a paštiku a do skupiny 2 marmelády a 3 sýry. Vše co je pro skupinu dávám k sobě do batohu (garmošky, sýry a paštiky). Docela se to pronese..
Jdeme k bráně. Vypadá to, že dneska uvidíme i scénku na bráně. U brány zkoumáme mapu - máme jít zhruba 25 km. Když nám to oznámili, holky vykulily oči a koukaly na Hungariánce dosti překvapeně. Chvíli jsme čekali, ale pak jsme se vydali na cestu. Konečně žádný bus! Dojdeme na nám známou křižovatku a dáváme se doleva. A hned na kopečku doprava. A pak už jsme jen stoupali a klesali. Rychnováci našli cestou strašně chytrou houbu, což Skippy zaujalo. Nalili na ni vodu a když nerostla, přestala se jim líbit a nechali ji na kameni. Chudák houba! A zase stoupání... Došli jsme k rozhledně - celá dřevěná, hezká stavba. A zajímavě řešená!
Schody z dlouhých kvádrů, takže z toho jsou schodiště dvě (složité na vysvětlování, ale jednoduché na pochopení). Jedním vystoupáme nahoru, druhým dolů. Ale moc dlouhý odpočinek jsme tu neměli. K holkám ke stolu si přisedl Rumunec, prý velmi sexy Rumunec, protože se snažil vyslovit: "Třistatřicettři stříbrných stříkaček…" Moc mu to nešlo, proto na něj holky koukaly dosti nechápavě, a tak se jim to snažil vysvětlit anglicky. Ani jsme se pořádně nepokochaly, protože se nahoře hrozně dlouhou dobu fotily Ukrajinky, a už ostatní razí dál..
Klesáme a stoupáme.. Teda především stoupáme! Přicházíme k další rozhledně. Ta je kamenná, s dřevěnými schodišti. Opět krátká chvilka odpočinku a zase pokračujeme dál. Nekonečné stoupání cik cak, přes silnici, zase cik cak... Po hodině docházíme k další, pro dnešek poslední, rozhledně. Netradiční styl, ale jinak pěkná budova.
Obsazujeme lavičky, všichni zpocení... A postupně, ale nejistě, se vrháme dovnitř - netušíme, jestli po nás budou chtít vstup. Ale je to zadarmo! Vylézáme úplně nahoru, Budapešť máme jak na dlani.. Z výšky vidíme, že se ostatní vrhli na jídlo, tak nadšeně sbíháme dolů. Vyndávám z batohu vše, co jsem nesla a dávám to do davu, krom jedné marmelády, kterou jsme si nechaly pro sebe. Oběd s odpočinkem, v našem případě hraním ringa, trval asi do jedné. Mezitím se povedlo Skippy hodit kroužek někam do pryč, ale našel se... A pak už cesta ubíhala rychle. Seběhli jsme kopec, chvilinku vedla cesta po chodníku, pak jsme odbočili na cestičku..
V bohaté čtvrti, kterou jsme procházeli, nás zaujal jeden bafan - krásný, velký, jakoby s dredy, holkám připomínal ovci a nevím, jakou to má souvislost, si vzpomněly na Ťapajze... Prošli jsme loukou a zanedlouho jsme se objevili u farmy na naší důležité křižovatce. Z dálky byly vidět všechny rozhledny, které jsme navštívili. Největší postřeh z dnešního dne je, že Hungariánci jsou nesmrtelní, nejedí, nespí, ale přesto mají plno energie.
Do tábora jsme přišli v půl třetí. Jupííí! Ale zrovna dnes jsou všechny holky mimo, takže zase nebudou žádný fotky s nimi. Jdeme do sprchy - musíme přeci využít toho, že je v táboře málo lidí, takže fronty nehrozí.. Bohužel, jedna budova zamčená.. Tak čekáme u druhé buňky, až se tam uvolní místo.. Kolem prochází Čech z IST týmu a toho využívá Skippy s dotazem na sprchy. A tak nám bylo řečeno, že jsou sprchy zamčený a minimálně ještě dnes celý den zamčený budou. Nevadí, střídáme se v první buňce. Důležitý poznatek z dnešní koupele - ve sprchách se dají nabíjet mobily!! A toho hned po sprše Makina s Týnou využívají.
Čisté, voňavé, ale hladové se scházíme u našeho velkého stanu a při psaní kroniky se vrháme na vlastní zásoby. Přichází Anči z dobročinného dne - prý natírali! A dostali sušenky..! To by nám taky bodlo.. Ale do večeře ještě daleko! Tak vyplňujeme čas povídáním si, psaním, odpočíváním, děláním náramku... Čas čekání nám zkrátil Lord - přišel na návštěvu. My seděly u stanů a bavily se o jídle - že doufáme, že nebudou bulky! A vtom přišel Lord, celý rozesmátý. Lekly jsme se, že nám jde potvrdit naši domněnku jídle.. Ale prý ho rozesmál Zoli... A tak si povídáme i s ním, nabízíme mu na jeho problémy Endiaron, dáváme si na sebe kontakty. Lord si své číslo nepamatoval, a tak jsem mu nadiktovala své... Jenže zapomněl napsat předvolbu +420, tak mě nemohl prozvonit a musela jsem mu číslo nadiktovat znovu. Hurá, povedlo se.. J
Dočkaly jsme se večeře! Teplé! Tentokrát něco na způsob kuře na paprice s těstovinami a k tomu navrch krajíc chleba.
A velké překvápko - zákusek! Výborná placka s kakaem! Konečně jsme se zase jednou za celý den pořádně najedly!
Po večeři sedíme u stanů, zdálky pozoruju, jestli není sraz leaderů ohledně HoHo, ale zatím se nic neděje. Povídáme si. Přišel Tulák s informacemi ohledně následujích dní mimo tábořiště - HoHo. Prý Tuláka odchytli u večeře... Tak nám sdělí, že budeme bydlet v mezinárodních skupinkách v rodinách cca po 5 - 6 lidech. A že se můžeme těšit na koně, na jezero a na nějakou party. Paráda, na žádnou schůzku nemusím, takže razím s holkama do kina (malý medvěďák) - dávají Toma a Jerryho.
V kině seděli na začátku jen samí Češi, ale postupně se kino úplně zaplnilo. Jen Jíťa s Týnou byly někde jinde. Holky během příběhů přišly na to, že Tom je Ťapajz, Jerry je Dave, druhý kocour je Pajda, namalovaná kočka, o kterou se zajímal Tom a Jerry je Klára a malý čertík - našeptávač, je Adam. Vydržely jsme tam asi hodinu a pak - tradá do spacáků. Kolem půl desáté už ležíme, povídáme si a postupně usínáme.
Nevím, kolik bylo, ale probudil mě hlas Anči, že jí je blbě, že zvracela a že jí je blbě pořád. Nabízím jí, že si může ustlat v předsíňce, aby to měla blíž ven.. Ale chtělo se jí spát, takže to nakonec celé zaspala.. Potom ještě přišly holky a Jíťa sděluje, že Lord je zadaný...jako by mi to mělo vadit, ale měly to za úkol zjistit... J Prý to zjistila z rozhovoru, ale přímo se neptala... Holky zalezly do spacáků a taky usnuly...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama