Únor 2011

Vzpomínky na ConCordii..

25. února 2011 v 16:56 Stalo se...
..je to tady..! Jak jste byli zvyklí, sem tam od času sem bude přidán každý den z ConCordie.. Takže pokud Vás zajímá, jak jsme se před více jak půl rokem měly v Maďarsku, sledujte pravidelně tyto stránky! Musím podotknout - kronika je stále ve fázi tvoření se, takže tu najdete spoustu chyb, překlepů,..ale za to to je opravdu originál :) Tak neváhejte a dejte se do čtení naší výpravy! Dnešní díl je zatím o putování do Prahy..ale v příštím díle se už objevíme v Maďarsku..
A je to tady! Odjezd na ConCordii se přiblížil. Přespání v Praze domluveno, tak jen aby všechny holky dorazily včas na nádraží a hlavně se všemi potřebnými papíry, platnými pasy a občankami.. Jíízdenky jsem kontrolovala pro jistotu hned několikrát, tak snad jsem je nakonec nenechala doma.. V 16 :30 jsme všechny na nádraží! Paráda! A dokonce to vypadá, že budeme mít i potřebné papíry - potvrzení od doktora a plné moci od rodičů pro Student - Agency. Postupně se vše rovnám do desek, abych to měla pohromadě.. ,,Týno, kde máš druhou plnou moc?" ptám se.. První zádrhel je tu.. Odpověď na sebe nenechá dlouho čekat: ,,No já říkala mamce, ať to vytiskne dvakrát!" No jo, jenže říct a zkontrolovat to, to je něco jiného. Sice ne moc ochotně, ale přece jen, nechá tatínek plnou moc u kasy na nádraží okopírovat a pro jistotu to ještě jednou podepíše, aby tam byl originální podpis. Tak snad se problémům vyhneme. Přijel vlak! Tak další krůček ke ConCordii je za námi. Naložíme všechny krosny, batůžky a stany a s malým zpožděním vyjíždímě směr Praha. Cesta je dlouhá, venku je vedro.. Sedíme ve trojicích, povídáme si.. Z Mnichova Hradiště píšu Šíkovi, že už jsme vyjely a že se ozveme, až dorazíme. Po chvilce přichází odpověď, že už je taky v Praze.. Prý jsme měli stejnou cestu - jel z Jesennýho. Do Prahy přijíždíme s malým zpožděním na nástupiště číslo 4, nikde jsme čas nenahonili.. Jak jsem slíbila, volám Šíkovi a dozvídám se, že nás čeká u Burg Kingu v hale a že ho poznáme podle kostkované košile. No nevím, jestli poznáme my jeho, ale on nás určitě - podle našich zavazadel.  Sejdeme schody, na prvním nástupišti je zase vyjdeme a tentokrát po jezdících schodech sjedeme dolů.. V hale se k nám hlásí malý, mladý, usměvavý muž v kostkované košili. Fajn, poznali jsme se! Původní Šíkův plan byl, že pojedeme tramvají, ale nakonec jdeme pěšky. Prý ho tím zdržovat nebudeme a my alespoň budeme vědět, kudy máme ráno jít. A navíc trénink na zítřejší přesun na tábořiště musí být. V instrukcích psali, že musíme asi 2 km pěšky.. Pravda, k jejich klubovně to taky není zrovna blízko. Teda možná to není zase tak daleko, ale s tou bagáží.. Docela se proneseme. Zhruba po půl hodině (možná i 45 minutách pomalé chůze) jsme dorazili ke klubovně 46. oddílu SFINX. Teda spíš k činžáku, kde mají klubovnu. Šík nám otevřel, ukázal místnůstku, kde můžeme spat a patro ve vedlejší místnosti, která jinak byla zarovnaná spoustou věcí z tábora. Ale na to nás už předem upozorňoval. Holky, krom Koblížka a Anči, se hned vydaly na nákup do potravin - doplnit zásoby pití a energie. Mezitím jsem dostala klíče od klubovny a od hlavních dveří a Šík nás opustil. Večer patřil odpočinku po prvním pochodu s bagáží, dopisování posledních informací do papírů od doktora a pro Student - Agency, večeři a bavení se.. Anči a já jsme obsadily patro v zarovnané místnosti, protože nám bylo jasné, že si holky budou ještě pěkně dlouho povídat a my byly unavené. Není divu, holky v sobotu přijely z tábora a v neděli se hned cestovaly dál.. Budíček jsme určily na 5:15! V deset hodin jsme ulehly do spacáků, chvíli si povídaly, pozorovaly stíny na ulici.. Holky vedle šly spát po půlnoci..


Chobotnice byly opět v tělocvičně

13. února 2011 v 17:01 Stalo se...
Páteční odpoledne patřilo spoustě her v tělocvičně!
prolézání
 ..soutěžení dvou družstev nejen v prolézaní a dobývání hradu, ale i v míčových hrách..
hra Hrad
Kdo nepřišel, musí litovat.. Tak snad příště